Nekupujte pejsky bez PP, nepodporujte množírny!!!

Je opravdu pro vás to nejdůležitější nízká cena?

Nebo si myslíte, že koupením a zachráněním jednoho štěňátka z množírny, děláte dobrou věc?

Bohužel jen uvolňujete místo pro další..... a dokud bude poptávka, bude stoupat i nabídka a růst utrpení.

Především jde o to, že rodiče Vašeho miláčka možná žijí své ubohé životy v utrpení, ve tmě, v bolestech, rodí ve výkalech, snáší různé nemoci a záněty, přičemž jim není většinou poskytnuta žádná veterinární péče a laskavý přístup… Stojí vám vědomí tohoto krutého byznysu za to, že máte psa za levný peníz? Navíc kolují různé pověry ohledně PP – např., že pokud máte pejska s PP, musíte chodit na výstavy. Není to pravda

Při pohledu na fotky nebohých zvířat z množíren člověku přejede mráz přes záda, ale pokud nebereme ohled na etické hledisko, je zde mnoho dalších racionálních důvodů, proč nepořizovat psa bez PP:

1. EXTERIÉR

U pejska bez PP nikdy nemáme jistotu, že z něj vyroste zástupce plemene, které jsme si chtěli pořídit. Můžeme později zjistit, že jedinec, který nám z roztomilé kuličky vyrostl, neodpovídá exteriérově (vzhledově), a často také povahově standartu plemene. Jinými slovy nevypadá jako jeho předloha v encyklopedii psů a jeho temperament se neshoduje s charakteristikami plemene, což je u pejsků z množíren typické (nejen kvůli křížení bez ohledu na genetiku, ale hlavně protože množitelé nezřídka „chovají“ více plemen najednou a nemají přehled o jejich páření). Takové, byť ošklivě řečeno nepovedené pejsky lidé samozřejmě až na výjimky nevracejí, protože si už na ně zvykli a přirostli jim k srdci, na což množitelé spoléhají.

                                           X

U pejska s PP známe exteriéry jeho rodičů, prarodičů a dalších předků. Ti a další generace psů před nimi byli z hlediska exteriéru i povahy kontrolováni, tedy záměrně šlechtěni, a ti jedinci, kteří požadavkům nevyhovovali, byli z chovu vyřazeni, což je i dnešní praxí. Chovatelská stanice tedy musí dodržovat určitá pravidla pro chov psů - ne každý pes může mít potomky a křížení psů se zvažuje z genetického, exterierového i zdavotního hlediska. Štěňátka s jakoukoliv vadou (jak vzhledu, tak zdraví) jsou prodávány za zlomek ceny na mazlíka, a většinou je ve smlouvě bod o kastraci, aby se jejich nedostatky nešířily dál.

2. ZDRAVÍ

Pejska bez PP nejčastěji kupujeme, protože je levný a chceme ho přece jen pro radost. Bohužel se velmi často stává, že na levné koupi silně proděláme. Koupíme štěňátko za 5 tis, případně „mrzáčka“ za 3 tis, ale výsledek je takový, že teprve astronomické výdaje za veterináře nám otevřou oči. Jak již bylo řečeno, množitelé si s genetikou a zdravím hlavu nelámou. Jejich cílem je mít co nejvíce „kusů“, které by mohli prodat, proto nejsou výjimečné blízké příbuzenské vztahy, chování na jedincích, jež mají silné zdravotní potíže, genetické vady, deformace apod. Takoví jedinci mají mnohonásobně vyšší možnost různých vad a defektů. Štěňata jsou často předávána neočkovaná, neodčervená s průjmem.

                                          X

Pokud koupíme pejska s PP, nemáme samozřejmě jistotu, že bude stoprocentně zdravý, ale víme, že má velmi nízké předpoklady k defektům a vadám, které jsou vrozené, protože jeho předci takové vady neměli. Je zde tedy ušetřeno samotné zdraví psa i Vaše peněženka. Dobří profesionální chovatelé dbají na genetickou různorodost, proto neváhají své výdělky z chovu investovat zpět do psů – velmi kvalitní krycí psi, často ze zahraničí, import nových jedinců ze zahraničních krevních linií, nepovinná zdravotní a genetická vyšetření, kvalitní strava a veterinární péče, atd. Samozřejmě jsou plemena přešlechtěná již v počátku šlechtění a mají predispozice k určitým chorobám.

3. ETIKA A HUMÁNNOST

Pokud koupíme štěňátko bez PP (od množitele), máme 95 % jistotu, že jeho rodiče doslova živoří v koncentráku. Feny nevypadají spokojeně, ani se tak nechovají. Naopak působí bázlivě, jsou špinavé. Ustájení psů je nehygienické, prostorově nedostatečné, často i nebezpečné (dřevěné rošty pod štěňaty mohou poškodit packy, výpary z moči a výkalů v uzavřeném prostoru naleptávají sliznice apod.) Psi jsou živeni těmi nejlevnějšími granulemi, nemají dostatečnou veterinární péči. Navíc velmi nepříjemným aspektem jejich života je izolovanost od lidí. Psi jsou chováni v králíkárnách, budkách na zemi, v kotcích, v klecích či ohradách na dvorku – tam rozhodně nemohou feny mít kontakt s majitelem, jaký potřebují, a tím pádem jsou logicky jejich štěňata nesocializovaná. Znají pouze svůj kotec nebo klec a matkám jsou odebrána velmi brzy, což je může povahově poškodit – výjimka není ani 6 i 5 týdnů! Navíc tyto lidi a jejich „chovné zařízení“ nikdo nekontroluje.

                                          X

Naproti tomu chovatelské stanice jsou podřízeny chovatelským klubům, které pro uchování kvality provádějí kontroly vrhů, odchovů, ustájení štěňat i chovných fen a psů. Chovatelské kluby jsou dále podřízeny českomoravské kynologické unii a ta dále celosvětové FCI. Chovné zařízení by tedy mělo vyhovovat stanovám. Dobrý profesionální a starostlivý chovatel je samozřejmě hrdý na to, že se jeho psi mají dobře fyzicky, ale i po duševní stránce. Odpovědný chovatel také dbá na kontakt se psy – chovné zařízení je tedy přímo v domě nebo v jeho bezprostřední blízkosti, aby se štěňata již od útlého věku socializovala, učila se lidské přítomnosti, naučila se chápat lidské prostředí, zvuky apod. Takový kontakt by měli mít i chovné feny a psi, aby byli v psychické pohodě. Izolace psům neprospívá.